Bothropolys magnificus

Delka dospeleho jedince bez tykadel a vlecnych noh 23 - 25 mm. Pomerna delka tykadla k telu a k vlecnym noham u jedince 25 mm dlouheho = 23: 25: 21.4 mm. Zbarveni: na hrbetni strane zlutohnede, hlava a tykadla pacervenala, partie ocellarni uplne Cerna, spodni strana a nohy blede zlute. Nacernale jsou jen konce chapadlovych hrotu, spicky coxosternalnich hrbolku, ostruhy gonopod a konce gonopodovych drapku; drapy vsech noh jsou skoro cerne. Hlava priblizne tak dlouha jako siroka, v predni polovine rovnomerne dopredu se zuzujici, na povrchu hladka. Celo ohranicene velmi melkou dozadu jednoduse prohnutou ryhou, na prednim okraji zretelne - nikoliv vsak napadne - trojzube. Tykadla neobycejne dlouha, dosahujici skoro delky tela, u dospelych jedincu slozena ze (64 - 75 clanku, z nichz prve dva jsou velmi siroke, nasledujici uzsi a az do poloviiny tykadel pricne, dalsi pak se cim dal vice zuzuji a prodluzuji, takze posledni jsou nejtensi a znacne protahle; prvni clanek jako celo siroky, velmi kratky, druhy dvojnasob tak dlouhy jako predesly; cela tykadla huste a odstale chlupata. Ocelli v poctu 10. - 16., ve 3. - 4. podelne orientovanych radach, blizko u sebe; horni rada ma ocelli nejvetsi; usporadani ocell: 1 + 3,3,3 az 1 + 4,4,4,3; z cerne skvrny vystupuji pouze: hlavni ocko, prvni ocko z horni rady a cela jen malo znatelna ctvrta rada. Chapadla normalniho tvaru, coxosternum stredni ryhou zretelne rozdelene, 7 + 7 prostredne zaostrenymi a na konci nacernalymi zoubky; podel medialni ryhy velmi slabe vyznaceny ornament, pripominajici vazu; konce chapadel zahnute, silne zaspicatele a nacernale. Telo. Dlouhe tergity: 1., 3., 5., 7., 8., 10., 12., 14., 15.; zkracene tergity: 2., 4., 6., 9., 11., 13.; tergit 16. soudkovity. Pri zadnim okraji rovnomerne do slabsich hrotu vybihaji: 8., 10., 12., 14. a 15.; do vetsich, od base tergitu uhlovite se lomicich hrotu vybihaji: 6., 7., 9., 11., 13. Pomerne delky a sirky jednotlivych tergitu tak, jak se jevi u zivocicha v normalni poloze ukazuje obraz 2. Sternity vetsinou stejn. tvaru, jemne hrbolovite skulptury, bez ryh. - Pleurity u techto malo chitinovanych zvirat nejsou temer vubec znatelne, jen scutella jsou zretelneji vyznacena, majice vejcity az hruskovity tvar; stigmalni otvory jednoduse sterbinovite. Nohy prodlouzene; zvlaste pak tarsy poslednich paru. Pomerne delky Clanku 15 paru: 0.77 + 0.16 (na brisni strane 0.57) + 2.66 + 3.22 + 4.34 + 5.46 + 4.66 + 0.16 = 21.43 mm. (Mereno u jedince o delce tela 25 mm). Otineni 14 paru: 0 0 2 - 3 2 2 / 0 1 3 2 - 3 1; 15. paru: 1 0 3 1 - 2 0 / 0 1 3 2 - 3 1. Tarsy vzdy jeste s jednim mensim drapkem, vfyrustajiclim tesne vedle velkeho drapu. Coxalni pory sestavene obycejne v nepravidelnych sikmych radach, u 14. paru dosahuji nejvyssiho poctu 42, u 15. paru pak 36. Gchlupaceni posledniho paru noh je zvlaste napadne; pomer delky chlupu k prumerne sirce clanku nohy je dan u: pf. (0.14 - 0.45): 0.60; f. (0.21 - 0.56): 0.49; ti. (0.70 - 0.88): 0.32; ta 1. 0.95: 0.24; ta 2. 0.84: 0.19 mm. Gonopody. Charakteristicky tvar genitalniho clanku, gonopod, jejich ostruh a drapu vyznacen je na prilozene tabuli (obr. 6 a 7).

Systematicke postaveni. Tento druh lisi se od pribuzneho jeskynniho obruhu P. leostygis Verhoeff 6. a. 7 tergitem protazenym vzadu ve zretelne hroty, dvojityimi drapky, jinym poctem trnu na 15. paru noh a napadne cernym ocellarnim polem; V systemu patri do skupiny druhu majicich 6., 7., 9., 11. a 13. tergit protazcny vzadu ve zretelne hroty a tarsy posledniho paru noh zakoncene dvema drapky; od druhu P. fasciatus Newp. (= grossipes C. Koch), jemuz stoji nejblize, lisi se mnohem vetsim poctem tykadlovych clanku a jejich celkovou delkou, mensim poctem ocell, zretelne delsima vlecnyma nohama, velmi dlouhymi chlupy a jinym usporadanim trnu na 15. paru noh. Nejvetsi jedinec naseho druhu nedosahoval minimalnich rozmeru, jez stanovil LATZEL pro druh P. fasciatus.

Studovainy material: 3 dospele ♀♀, vetsi pocet nedospelych jedincu.